Eva Procházková

BIOGRAFIE: 

  • Specialistka v oboru péče o klienty trpící demencí
  • Od roku 2004 studovala Psychobiografický model Erwina Böhma – v současné době disponuje mezinárodní akreditací lektora v oblasti Psychobiografického modelu
  • Zasloužila se o založení Institutu Erwina Böhma v ČR
  • Téma biografie a jejího uplatnění v plánech péče a přímé péči přednáší v NCO NZO v Brně a vzdělávacím centru Červeného kříže ve Vídni
  • Podílí se na vědeckovýzkumných pracích Evropské sítě pro vědu a výzkum psychobiografické péče (ENPP)
  • Je členkou komise pro udělování ceny E. Böhma za inovativní přístup v péči za spolupráce odborného časopisu LAZARUS v Rakousku
  • Svou přednáškovou, pedagogickou a publikační činnost stále obohacuje o poznatky z přímé praxe a spoluprací s profesorem Erwinem Böhmem
  • Je autorkou knihy „Práce s biografií a plány péče“
  • V roce 2016 obdržela ocenění Osobnost roku v sociálních službách a Cenu kvality v sociální péči

 

OTÁZKY:

Jaký je Váš názor na ošetřovatelství a jak vidíte jeho budoucnost?

Ošetřovatelství v sobě skrývá mnoho pojmů, témat, možností, která jsou pro laickou veřejnost málo známá a tím podle mého názoru podceněná a nedoceněná. Často slýchám v kontextu s pojmem ošetřovatelství „to jsou ty ošetřovatelky“, ale ne SESTRY! Z historického kontextu se stále učíme, že sestra vždy „bojovala“ za své místo na slunci, ale v současnosti mám pocit, že je na ošetřovatelském nebi silný mrak nepochopení důležitosti celého oboru a tím myslím povětrnostní podmínky v České republice. V zahraničí je vítr příznivý a to v celém regionu německy mluvících zemí, kde obor PÉČE, ve kterém je složka zdravotnická i sociální, má stálou tendenci posilovat a to jak v rovině legislativní, teoretické i praktické. Ošetřovatelství obdrželo obrovský potenciál se vstupem na univerzitní půdu, a pokud mohu citovat slova Hanny Mayer, jedné z předních představitelek vědy a výzkumu v Rakousku, která říká: „Naším nejtěžším úkolem je obhájit tento obor v rovině univerzitního vzdělávání a to vedle Medicíny s dlouholetou vědeckou historií, to je opravdu těžký úkol. ALE jsme mladý a silný obor s velkou perspektivou“ .

 

Jak byste charakterizovala současné postavení sester v ČR a jaké by podle Vás mělo být do budoucna?

Současné postavení sester v ČR je tristní. S hrozbou vzdělávání ve formě 4+1 je přímo katastrofální, protože s tímto typem vzdělávání se ocitáme na stupnici ošetřovatelské vzdělanosti v EU až za Bulharskem, Rumunskem, Tureckem…Nyní nemluvím o obsahu, ale o formě vzdělávání. Celá EU směřuje s formou vzdělání na univerzitní půdu a to hlavně s cílem propojenosti sester v rámci EU a s podporou rozvoje mladého člověka, který musí dozrát, aby unesl zodpovědnost za své činy a tím psychickou zátěž, kterou povolání sestra přináší a není vhodné pro jedince mladšího 17 let.

 

Jaký je Váš názor na vzdělávání sester?

Střídání politických vlivů, názorů, rušení přechozích opatření a nastavování nových taktik nám vůbec nepomáhá pro koncepci vzdělávání sester. Zde nám chybí mnoho osvěty pro veřejnost, jako obhajoba mladých sester, jelikož profese podle mne nemá v ČR vysoký společenský status ve srovnání s Německem nebo Rakouskem. Práce sester je velmi náročná, vyžadující celoživotní vzdělávání a plné nasazení, ale není dostatečně finančně ohodnocena, i když v současnosti se alespoň blýská na lepší časy. Přesto klesáme v pohledu na prestiž vzdělanosti ČR, pokud rušíme registr sester, vystupujeme z ICN a prezentujeme 4+1.

 

V září 2016 vznikl SVVS, jak tento počin vnímáte?

Stála jsem myšlenkově u vzniku SVVS, kdy jsme s prof. Valerií Tóthovou diskutovaly, jaká je možnost obrany sester proti 4+1. Shodly jsme se na tom, že musí vysokoškolsky vzdělaná sestra vystoupit z řady a ozvat se a to třeba formou vzniku spolku, který bude hájit její zájmy. Vnímám tento krok jako velmi podstatný, jako projev zdravého sebevědomí vysokoškolsky vzdělaných sester. Spolek by podle mého měl obhajovat profesi sester jako elitní jednotku, která je stále v kontaktu s vývojem ošetřovatelství nejen v EU, ale i v celém světě. Vzhledem k demografickému vývoji je ošetřovatelství velmi dynamicky rozvíjející se obor, kdy spektrum vývoje můžeme zaznamenat od etiky až po informační a medicínské technologie, které markantně ovlivňují proces změn. Je nutné si uvědomit hodnotu transparentnosti dokumentace, se kterou souvisí i právní pohled na výkon profese, která je v německy mluvících zemích ve fokusu zájmu mladých a dravých právníků. Vše souvisí se vším. 

 

Jak vnímáte zajišťování ošetřovatelské péče čtyřmi kategoriemi zdravotnických pracovníků (všeobecná sestra, zdravotnický asistent, ošetřovatel, sanitář)?

V současnosti máme i praktickou sestru a tak nevím, jestli ta druhá je nepraktická. Velmi potřebujeme pomocný personál, ale s přesným stanovením kompetencí, které musí být ve výsledku kooperativní, aby péči poskytoval tým a ne jednotlivé skupiny pečujících. Studovala jsem u Doc. Staňkové a vždy myslím na její elán a víru jak podpořit sestry, věru nevím, co by tomu říkala dnes.

 

Chcete něco dodat?

Byla bych ráda, aby můj příspěvek nevyzněl jen jako kritický, ale jako výzva, že je nutné společně podporovat ošetřovatelství, ale i pečovatelství, jelikož se to týká nás všech bez rozdílu.

Čas běží a v něm naše životy.

 

AUTOR SOUHLASÍ SE ZVEŘEJNĚNÍM MEDAILONKU NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH SVVS

Spolek vysokoškolsky vzdělaných sester.