Prohlášení člena SVVS Mgr. Jiřího Kaase k problematice systému vzdělávání 4+1

Vážené kolegyně a kolegové,

v souvislosti s faktem, že novela zákona umožňující vzdělávání sester v systému 4+1 prošla třetím čtením, přikládám i já své vyjádření. Konám tak proto, že zmíněnou skutečnost považuji za velké zklamání, selhání odpovědných a především ponížení celé naší profese.  

Když to shrnu od doby, kdy vzešla myšlenka vzdělávání sester systémem 4+1, byla tato idea vytvořena především proto, aby zajistila příval nových sester, který vyřeší jejich stávající nedostatek. Přemýšlel však někdo skutečně do hloubky nad tím, zda se tato myšlenka stane skutečností? Od lidí hájících tento systém slýchám stále do kola onen povrchní argument, že: "systém 4+1 přivede do zdravotnictví více sester". Nikdo z těchto lidí mi však nikdy nepředložil jasný důkaz, proč by se tak mělo stát. Logicky se tak nestane, neboť při jakékoliv délce studia bude každý rok vycházet úplně stejný počet absolventů. Naopak lze předpokládat, že efektivita tohoto systému bude velice nízká, možná nulová. Důvodem je to, že žijeme v době, kdy mladí lidé chtějí studovat a chtějí využívat možnosti, které dnešní doba nabízí. Ve dvaceti letech se dnes do zaměstnání hrne málokdo a předpokládat tedy, že systém 4+1 zaplaví nemocnice kvalitním personálem je utopie. Opravdu si někdo myslí, že dnešní rodiče řeknou své dceři či synovi, aby nechodili na vysokou školu a v zájmu záchrany českého zdravotnictví podstoupili rychlokurz 4+1? Odpověď je jednoznačná. Proto jsem přesvědčen, že každý kvalitní student, který vnímá poslání a sílu vzdělanosti, projeví zájem o plnohodnotné vyšší či vysokoškolské vzdělání. A v tomto ohledu vnímám systém 4+1 jako velkou hrozbu, neboť se domnívám, že jej budou chtít zneužít především ti, kteří chtějí být plnohodnotnou sestrou s minimálním úsilím, bez ohledu na své osobností i profesní kvality. Nevím, kde se vzala myšlenka, umožnit současným zdravotnickým asistentům či budoucím praktickým sestrám dosažení postu všeobecné sestry za pouhý jeden rok. A to pouze kvůli tomu, že se někomu zdá současná podoba vzdělání příliš dlouhá. S ohledem na náročnost a zodpovědnost naší profese, je zcela na místě, že dosud bylo dosažení kvalifikace sestry podmíněno absolvováním tří let studia na vyšší odborné či vysoké škole. A pokud se to někomu nelíbí, má právo pracovat na nižších pozicích. Nerozumím tomu, kde se vzala představa, že může či dokonce musí být každý plnohodnotnou sestrou. Je opravdu ostudné, že se vzdělávací systém přizpůsobuje tomu, aby mohl této kvalifikace dosáhnout kdokoliv. Navíc u kategorie pracovníků, kterým každodenně vkládají do rukou své životy tisíce bezbranných pacientů. Zamýšlel se někdy někdo nad tím, zda by něco takového bylo možné v jiných profesích? Proč například nezkracují studium ekonomické fakulty pro zvýhodnění studentů z obchodních akademií, zemědělské fakulty pro absolventy středních zemědělských škol či pedagogické fakulty pro zvýšení motivace absolventů středních pedagogických škol? Vždyť učitelů je také málo. Odpovím Vám zcela jednoznačně. Jiné obory si své vzdělanosti považují a spatřují v ní svou přednost. Pouze v ošetřovatelství se stále potýkáme s těmi, kteří ve vzdělávání vidí jen nutné a zbytečné zlo. A v souvislosti s touto naší nejednotností jsme dovolili, aby nám zákonodárci dali jasně najevo, jak si naší práce považují, a že je jim úplně jedno, kdo tuto práci vykonává. Je smutné, že se v minulém století naše předchůdkyně spojovaly kvůli tomu, aby zajistily důstojné vzdělání pro sestry, a my jim dnes jejich tvrdé úsilí oplácíme tím, že si necháváme toto významné dědictví ničit. A domnívám se, že je dnes tato situace nedůstojná i vůči starším sestrám, které získaly svou kvalifikaci na oněch nostalgických „zdravotkách“ před dvaceti a více lety. Některé tyto sestry se sice ozývají ve prospěch systému 4+1 či dokonce sní o návratu čtyřletého maturitního studia, nicméně Vás všechny prosím, zamyslete se. Vzpomeňte si na doby svých studií a porovnejte je se současnou podobou středních zdravotnických škol. Dříve na těchto školách vyučovali velkou část předmětů lékaři, převážnou část studia tvořily předměty odborné a odbornost převládala i mezi maturitními předměty. Krom zmíněného byly střední zdravotnické školy výběrovými školami, kam se dostali jen ti nejlepší. Dnešní situaci jistě nemusím dlouze popisovat, jednoduše řečeno je zcela opačná. Díky širšímu obsahu všeobecně vzdělávacích předmětů nezbývá dostatečný prostor pro odbornou profilaci a jeden rok zcela jistě nekomplexní přípravy navíc, to nijak nezachrání. A proto jsem přesvědčen, že je systém 4+1 urážkou především pro starší část sesterské populace, která by jednoho dne měla své celoživotní úsilí předat těmto nezodpovědně vystudovaným sestrám.

Jedinou možností, jak zajistit kvalitní nastupující generaci sester, je začít si vážit vzdělanosti v ošetřovatelství a zajistit srovnatelnou prestiž profese s profesemi jinými. A to se logicky bez vzdělání, které bude schopné konkurovat vzdělanosti v jiných oborech, neobejde. Nikdo z dnešních schopných mladých lidí se nebude ucházet o obor, ve kterém je vzdělání považováno za handicap. Logicky se uchýlí k profesi, ve které se nebudou potýkat s tak silnou fyzickou i psychickou zátěží a především tak silným opovržením.

A právě v souvislosti s tím o čem na těchto řádcích hovořím, byl založen tak často nepochopený Spolek vysokoškolsky vzdělaných sester. Tato iniciativa nebyla realizována s cílem separovat se a vytvořit jakousi elitu sester s vysokou školou. Byla vytvořena především proto, že si její iniciátoři uvědomují hrozbu, kterou představuje pokles vzdělanosti. Vysokoškolské vzdělání je v názvu spolku především proto, aby bylo v době krize a silného ohrožení oboru jasně vidět, že je zde skupina osob, která si vzdělání váží a je připravena jej tvrdě bránit. A to i v zájmu sester bez vysokoškolského vzdělání, neboť těch si toto uskupení velmi váží. S obavou se stavíme výhradně k budoucím sestrám, vzdělaným prostřednictvím systému 4+1.

Na závěr bych se rád vyjádřil k tomu, že oceňuji množící se reakce v rámci online diskuzí, které se odmítavě staví k systému 4+1. Nicméně Vás prosím, pokud se ztotožňujete s tím, co jsem se Vám snažil prostřednictvím svých řádků sdělit, popřemýšlejte o tom, zda by nebylo dobré spojit síly a podpořit úsilí spolku, který intenzivně bojuje za uchování hodnoty současného ošetřovatelství. Je nejvyšší čas!

S úctou Jiří Kaas

                                                                                                                            člen SVVS